Nastává soumrak sprejových dávkovačů vůní?

22.01.2017

Jsem pyšný na to, že jsem stál na jedné lodi s těmi, kteří byli průkopníky v oblasti provonění interiérů, že jsem byl u toho, když se na našem trhu pomalu ale jistě stávaly tyto produkty samozřejmostí a dnes již jsou považovány za běžný nutný doplněk všech veřejných i polo-veřejných prostor.

A snad právě proto mi vadí, jak málo stačí k tomu, aby někdo pokazil, co se dá.

Buď hloupostí vlastní, nebo hloupým opsáním špatně přeloženého článku z internetu, nebo jen bohapustým blábolením pro získání vlastní důležitosti, navíc s pocitem dobře odvedené práce v duchu "Není lepší zprávy, než zprávy špatné".

Nikoho zde nebudu jmenovat, ani vkládat odkazy na výplody těchto chorých mozků, které si potřebují vydobýt své místo na webových stránkách různých magazínů paní a dívek, na stránkách různých blogů, kde popouští uzdu fantaziím, které mají zaujmout, vyděsit a také poškodit.

Po roce 1989 se na náš trh velmi rychle dostávali výrobky, které jsme do té doby neznali nebo nám byli nedostupné. Tak se například místo pevných mýdel v síťkách na špagátku nad umyvadlem objevily dávkovače mýdla, zmizely mokré špinavé ručníky a nahradily je zásobníky na papírové ručníky, v pisoárech se sem tam objevila plastová sítka a na toaletách se v pravidelných intervalech začalo ozývat typické tss ... Ano, někde nade dveřmi byl umístěn dávkovač vůně, který v pravidelných dávkách dodával prostoru svěžest, vůni a potvrzoval, že provozovatel toalet je čistotný a o své hosty se stará.

Jsem pyšný na to, že jsem stál na jedné lodi s těmi, kteří byli průkopníky v oblasti provonění interiérů, že jsem byl u toho, když se na našem trhu pomalu ale jistě stávaly tyto produkty samozřejmostí a dnes již jsou považovány za běžný nutný doplněk všech veřejných i polo-veřejných prostor.

A snad právě proto mně vadí, jak málo stačí k tomu, aby někdo pokazil, co se dá. Buď hloupostí vlastní, nebo hloupým opsáním špatně přeloženého článku z internetu, nebo jen bohapustým blábolením pro získání vlastní důležitosti, navíc s pocitem dobře odvedené práce v duchu "Není lepší zprávy, než zprávy špatné".

Nikoho zde nebudu jmenovat, ani vkládat odkazy na výplody těchto chorých mozků, které si potřebují vydobýt své místo na webových stránkách různých magazínů paní a dívek, na stránkách různých blogů, kde popouští uzdu fantaziím, které mají zaujmout vyděsit a také poškodit.

Dovolíme si ale ocitovat jeden odstavec z nejmenovaného webu:

Možná jste se někdy zamysleli nad zdravotní bezpečností intenzivně vonícího osvěžovače, ale pak jste mávli rukou s tím, že když se to prodává, tak by to přece mělo být v pořádku. Není jistě bez zajímavosti, že pro tolik oblíbené chemické osvěžovače vzduchu neexistují konkrétní normy, které by určovaly, jak moc by měl být daný výrobek bezpečný. Řada nezávislých testů navíc dokládá, že osvěžovače obsahují zdraví škodlivé látky, a to často ve velkých koncentracích.

Pojďme si tento blábol rozebrat:

1 Pokud jste mávli rukou, jak se píše výše, a mysleli jste si totéž, pak si musíte položit otázku: kde jste si osvěžovač koupili.

Pokud jste si koupili osvěžovač někde na stánku v tržnici, nebo v obchodě, který nabízí cigarety, mrkev, rohlíky a alkohol a pán za pokladnou "neumímčésky", pak stojíte před dilematem, zda si takovou věc vezmete domů, protože tento produkt patrně nebude ani registrován (což být musí) a jistě k němu nedostanete více informací, než nečitelná malinká písmenka ...

Pokud si vonný sprej pořídíte do provozovny od firmy, která tyto produkty uvádí na trh, specializuje se na tyto produkty, pak si můžete být jisti, že takový produkt je zaregistrován na MZČR (tzv.CHLAP), že tento produkt prošel tolika testy, že jen záznamy z nich by vydaly na půl knihovny a že to, co deklaruje na obalu, je pravda.

2 Je mi záhadou, kde autor článku vzal informaci, že neexistují konkrétní normy, které by určovaly, jak moc by měl být daný výrobek bezpečný.

Ó, ty svatá prostoto, myslíte si, že někdo může být tak tupý, když toto napíše na webovu stránku? Ano může!

Za tuto větu, bych s chutí pustil z výše jednoho metru jeden jediný svazek nebezpečných látek a jejich koncentrací na hlavu. Po otřesu, který by jistě následoval (jen jedna kniha váží něco kolem pěti šesti kil) bych se zeptal, je-li to dostatečný důkaz, že nejen, že jsou dány velmi přísné normy, co může nebo nemůže výrobek obsahovat, ale také kolik toho smí obsahovat a co v něm smí, či nesmí být, když je tam něco jiného, aby to spolu nereagovalo atd.

Jen pro ilustraci, pamatuji si případ, kdy specialistka na bezpečnostní listy propočítávala, v jaké koncentraci musí být v místnosti 75m3 sprejová vůně společnosti P+L. Když vzala v potaz všechny podmínky, které studovala půl dne v materiálech, o kterých píši výše, vyšlo jí číslo, kterému nikdo nechtěl věřit.

Aby se tento výrobek dostal na hranici nebezpečnosti pro lidské zdraví, bylo by nutno, a teď pozor, bylo by nutno (nějak) vpravit do vzduchu tisíc sedm set padesát plechovek. Najednou a celý obsah.

Až v takové koncentraci by se teprve mohlo hovořit, že je výrobek na hranici nebezpečnosti.

3 A nakonec našeho rozboru věta: Řada nezávislých testů navíc dokládá, že osvěžovače obsahují zdraví škodlivé látky, a to často ve velkých koncentracích.

Povšimněte si, že veškeré články tohoto typu se odvolávají na nezávislé testy, některým se podaří vydolovat z internetu název "nějaké" organizace, jejíž název překopírují a tím potvrdí své nesmysly.

Dále tyto testy vždy přináší samozřejmě špatné zprávy a jsou většinou velmi objevné: obsahují škodlivé látky.

Vrrr. A samozřejmě, že je to ve velkých koncentracích. Ovšem definice "velké koncentrace" už jaksi chybí.

Uf! Možná si řeknete, co mě vede k takovému rozčilování a vztekání se.

Jak na toto odpovědět, a přitom zůstat na své parketě a slušný.
Snad je to proto, protože mě rozčiluje ta tupost, hloupost, omezenost a nevědomost, která neúmyslně (možná i úmyslně) škodí.

Každý výrobce vůní určených pro provonění prostor ví,
že jeho vůni lidé budou dýchat, bude jim vstupovat nejen do nosu, ale samozřejmě projde i dýchacími cestami.

Každý výrobce, který chce uspět na trhu s těmito produkty přeci ví,
že jeho produkty budou žádány jen v případě, že se nebudou jejich uživatelé dusit, kašlat, slzet nebo otékat.

Každý výrobce také ví,
že jeho produkty musí splňovat konkrétní podmínky, aby bylo možné je vůbec na trh uvést.

Takto by bylo možno pokračovat ještě alespoň celou stránku. A to už by bylo dlouhé.

Jak celé toto povídání zakončit?
Snad jen tím, že výrobky, které jsou určeny pro konkrétní účel provonění prostor včetně sprejových, musí být bezpečné jinak by se vůbec na trh nedostaly.

A autorovi článku, ze kterého jsem citoval, bych rád popřál, aby zkusil někdy použít šedou kůru mozkovou, než začne vědomě lhát nebo jen hloupě plácat.