Močím, močíš, močíme.

22.01.2017

Co naplat: lidé vyměšují.

Všichni musíme několikrát denně zaskočit na tajné místečko (ano není to tajné, jsou to toalety) a tam pokud možno v soukromí vykonáme čeho je nám třeba.

Víte všichni, že nejsme nijak přehnaně prudérní, ovšem toto téma si přeci jen vzal na starost Arny, budeme totiž hovořit o pisoárech.

Samozřejmě emancipační liga již prosadila také dámské pisoáry, ale na ty se možná zaměříme jindy.

Než začneme o "stanici úlevné slastí", řekněme si něco o moči.

Budete se divit, ale moč je sterilní a nezapáchá. Pokud se tak děje, něco v našem těle není v pořádku.

Takže zpátky k moči:

moč je vodný roztok metabolických odpadů, rozpuštěných solí zejména chloridu sodného, močoviny a dalších organických látek,

pH moči se pohybuje na stupnici pod 7, což signalizuje, že moč je slabě kyselá.

Již jsme zmiňovali, že moč je sterilní roztok, který ovšem tak nějak zapáchá. Ne prosím, nezbláznili jsme se. Skutečně o odstavec píšeme něco jiného. Když si to probereme, pak nám bude vše jasné.

Moč je cítit, ale není to zápach v pravém slova smyslu tak, jak ho známe z pánských toalet nevalné kvality úklidu

Ve chvíli, kdy moč opustí tělo, začne okamžitě hostit okolní bakterie, močové soli se usazují v odpadu a na okraji výlevky. Bakterie se tam hezky usadí a hodují na zbytcích moči. A až to, co vyloučí bakterie, to teprve vytváří typický močový zápach. Samozřejmě se k němu přidává také rozklad uhynuvších bakterií.

Tak a nyní se posouváme k pisoárům:

jejich užití je pro pánskou část populace velice efektivní, protože v porovnání s močením v univerzálním WC, vše probíhá podstatně rychleji, žádné kabinky, žádné svlékání, zamykání ...

Pisoár je také méně náročný na místo, je jednodušší a jeho provoz spotřebuje méně vody na spláchnutí. Pro zachování soukromé stačí mezi mušle pisoáru vsadit na zeď dělící přepážky, které mnohdy plní spíš psychologickou bariéru tak, že jen naznačují, že se do vedlejší kóje nekouká.

Muži jsou hraví, přátelští a povídaví a tak se běžně stává, že si svého výkonu mnoho nehledí a během klábosení se proud jejich činnosti vychyluje, tu nahoru nebo dolů, zkrátka do všech stran.

Pánové, až potkáte pisoár, kde bude přímo proti vám malá muška, ničeho se nebojte, zaměřte a palte. Nečekejte zázrak, muška je pod glazurou a vaše infantilní chování vám otevřelo cestu k vykonání potřeby jako dospělí rozumní lidé. A to stačilo mířit na mušku,

Běžně se také vyskytuje na místě předpokládaného dopadu také malá hořící svíčka. Tak jako nespláchnete mouchu, tak jistě "nesfouknete" svíčku, ale je to zábavné a je to užitečné.

Jan na okraj se zmiňme, že pisoáry se vyrábí jako splachovací pákou, tlačítkem, na fotobuňku, s časovačem, který v pravidelných intervalech splachují stěny pisoárů, nebo s čidlem, který zaznamená v odpadu teplou tekutinu a po několik sekundách, spustí oplach. O suchých pisoárech si jistě také někdy povíme, ale dnes ne. Dnes si toto školeníčko zakončíme informacemi o pisoárových sítkách.

Co pisoár pisoárem stojí, nese s sebou riziko, že do něj nebude dopadat jen tekutina, ale bohužel, že tam přistane tu žvýkačka, tu vajglík, zmačkaný papírek ... jednoduše řečeno, že ho uživatelé svým jednáním ucpou.

Pokud je pisoár zabudovaný i s odpadem ve stěně, pak je na problémy zaděláno a odstranění překážky vyjde na docela slušný peníz.

Ovšem ani pisoáry s odpadem, který je volně přístupný, nemají vyhráno. Ukažte mi prosím někoho, kdo se rád "hrabe" v odpadních sifonech... brrr

Jak je možné, že se vůbec v odpadu tvoří ta nelibě páchnoucí vrstva, kterou je třeba čistit, proplachovat, když se jasně řeklo, že moč je sterilní tekutina?

To je snadné: za tímto povlakem stojí právě soli, které odchází z našeho těla. I kdybychom měli potrubí potažené voskem, stejně se na něm bude usazovat močový kámen a v něm si budou vesele žít bakterie... a pak už je to pořád dokola.

Pisoárová mušle může jejího majitele slušně potrápit...

Nejsnazší je zabránit jeho ucpání pomocí pisoárového sítka. A že jich je na trhu velmi slušný výběr. Výrobci se přehánějí ve tvarech, barvách, dizajnu... Prvotní úkol této většinou plastové "věcičky" je udržet na svém povrchu to, co do pisoáru nepatří. Navíc lze na jeho plochu položit tzv. pisoárové tablety či kameny, které by měly čistit odtok a zabraňovat usazování močového kamene. O nich si můžeme povídat jindy, nyní zpět k sítkům:

Doba jednoduchého plastového síta, které sice plnilo svůj účel, zachycení nečistot, nicméně to bylo asi tak vše, ta doba je už za námi. Dnes musí sítko splňovat více kritérií. Musí být také konstruováno tak, aby pánové neměli po výkonu pocákané a mokré nohavice. Celé týmy vývojářů a vědců propočítávají, jak navrhnout plochu sítka, aby se proud moči soustředil do jednoho místa a poslušně odtékal do odpadu. Více méně se jim to daří.

Dále je třeba navrhnout design sítka tak, aby v pisoáru tzv. sedělo, nemačkalo se vlastní vahou a nevytvářelo beztvarou plastovou "olezlou" hmotu.

A finální podstatou umístění sítka v pisoáru je, aby vonělo!

Doposud neumíme a asi nikdy nebudeme umět čůrat moč bez solí a minerálů. Stejně tak nezabráníme bakteriím, aby se ve vzduchu kolem nás nepohybovaly a neusazovaly se na povrchu pisoáru, odkud jsou spláchnuty a natěšeně si to směřují přímo do vodního a močového kamene.

A tak se výrobci sítek zaměřili na vůni a vytvořili desítky variant vonných sítek, které zpříjemní pobyt u pisoáru a celkově navodí atmosféru čistoty a kvalitní péče. Někteří výrobci vkládají do hmoty sítek i enzymy, které se uvolňují a pokud se zachytí na potrubí, pak bakterie spořádají. Ani tento způsob není samospasitelný. Takže vyjma pravidelné očisty je ideální vložit do pisoáru vonné sítko.

V naší nabídce naleznete sítka barevná i čirá. Když jsme je vybírali ta správná pro český trh, přihlíželi jsme k našim českým vonným zvykům a preferencím. O čem je řeč? Inu, každý národ má své oblíbené vůně - tak kupříkladu v Německu velmi žádaná vůně jehličí, borovic či pinií se vůbec nelíbí ve Francii a zase naopak Francouze povznáší všechny pudrové a květinové syté tóny. S těmi bychom zase ovšem nepochodili u nás.

My máme také své vonné preference a jistě se tomuto tématu budeme také v budoucnu věnovat, zatím si jen řekněme, že máme rádi vůně citrusové, ovocné, lehce kořeněné a vodní kompozice.

Vidíte: a pak se řekne PISOÁROVÉ SÍTKO!

-Arny-